Koncem letošního srpna vyhlásilo MŠMT rozvojový , jehož hlavním cílem je zvýšit úroveň odměňování od 1. 9. 2016, a to pedagogickým pracovníkům v průměru o 8 %, nepedagogickým pracovníkům pak v průměru o 5 %. Bude to stačit?
Ne, je to jen nepatrný drobeček na přibližování platů v českém školství k průměru jiných vysokoškolsky vzdělaných. Zvýšení platů pomůže učitelům trochu, ještě méně nepedagogickým pracovníkům. Učitelé budou pořád jedni z nejhůř placených vysokoškoláků.
O zvýšení nenárokové složky platu si i nyní (za září) mohou mnozí učitelé jen nechat zdát. Příklad z našeho kraje: v mailu, který jsem dostal, se píše, že „první splátka zvýšení platů … je vypočtena pro pedagogy 7,5 % a pro ostatní zaměstnance 2,8 % ze čtyřnásobku původních tarifních platů … podle zařazení a počtu zaměstnanců k 30. 9. 2015. Druhá splátka bude vycházet ze zařazení a počtu zaměstnanců k 30. 9. 2016 podle nově platných tarifů. Proto považujte tuto 1. splátku jako formu zálohy, protože rozhodující pro celkový objem přidělené dotace bude výpočet druhé splátky na aktuální stav zaměstnanců … k 30. 9. 2016. Z tohoto důvodu provedeme úpravu závazných ukazatelů až po výpočtu druhé splátky a tedy v momentě, kdy bude známa přesná výše dotace, na kterou budete mít z tohoto rozvojového programu nárok (po zpracování statistických výkazů a po obdržení rozhodnutí o poskytnutí dotace z MŠMT).“ Nárok na část navýšení se tedy vypočítává z údajů k 30. 9. 2015. Takže pokud škola přijala v průběhu školního roku 2015/2016 po 30. září další zaměstnance, z čeho jim navýšení tarifu a nadtarifu vyplatí? Samozřejmě z balíku financí na platy pro celou školu. Takže to nebude na úkor ostatních?
Mistryně míní, úředník mění
Ministryně nedávno v televizi vyhlašovala, že jí máme na mail napsat, pokud nebude navýšení nenárokové složky hned za zářijovou výplatu. Já na konci září výši úpravy rozpočtu školy stále neznám (situace je podobná po celé republice). Jsem přesvědčen, že řada ředitelů bude při stanovení výše nenárokové složky opatrná. Samozřejmě, krajské odbory školství mohou říkat: vyplácejte, nemáte důvod omezovat nenárokové složky. Ale když pak ředitel finance nedostane, pokrčí rameny a prohlásí, že za to zodpovídá vedení školy.
Obávám se, že se o platech učitelů bude dál hlavně řečnit, trochu porostou, ale relativně budou dál klesat. Zvýšení nepocítí všichni a ve stejné míře. Při současném systému financování totiž ovlivňuje výši prostředků, které má škola na nenárokové složky platu k dispozici, dlouhá řada faktorů (například počet žáků ve škole nebo starších pedagogů s vyššími tarifními platy). Vliv na výši nenárokových složek má i rozdílná praxe jednotlivých krajů. Ředitelé základních škol vnímají, že při přerozdělování peněz na školství některé kraje více myslí na školy střední, které zřizují.
Od restartu ke stabilizaci
Po roce 1989 zažívají učitelé změny, které přinášely nové a odlišné priority ve vzdělávání různých ministrů. Teď máme devatenáctého člověka na postu ministra po roce 1990.
Snažení Kateřiny Valachové mi připadá velmi křečovité, řada jejích rozhodnutí je podle mého pouhými populistickými gesty, bez znalosti problémů ve školách. I tato ministryně přišla s vlastními představami, než je stačí uskutečnit, může skončit nebo přijdou nové volby a její nástupce může mít jiné, i zcela protichůdné názory na školství. A to se opakuje už čtvrt století. Nyní ministryně přichází s množstvím velmi neotřelých návrhů, bohužel jen z pohledu zdůrazňování vlivu státu, potlačování svobodného rozhodnutí jedince a jeho zodpovědnosti. Z jejích prohlášení mám dojem, že jen ona nejlépe ví, co je pro nás ostatní ve školství správné, a dostane to do nás, i kdyby se nám to nelíbilo.
Beru s rezervou i její nedávná slova o prvním kroku k restartu českého školství, o začátku obratu v odměňování pedagogů. I když získala pro příští rok o 13,5 mld. korun navíc proti roku 2016, že celkem o 8,7 miliardy si polepší regionální školství, přičemž 7,6 miliardy má být určeno na zvýšení platů. Že bude v následujících třech letech prosazovat postupné navýšení platů učitelů až na 130 % průměrné mzdy v ČR? Slib. Těch jsme už slyšeli. Ministerstvo se snaží vytvářet mediální dojem, že současné drobečkové zvyšování platů se odrazí v kvalitě výuky. Ale tak tomu nebude. Zase je prý školství priorita. Vždyť máme před volbami.
Mám spíše obavy z nenápadného konstatování, že toto navýšení platů ve spojení s dalšími připravovanými kroky, změnou financování regionálního školství a zavedením kariérního řádu povede ke „stabilizaci“ školství. Zároveň dodala, že rezort pracuje na analýze vývoje počtu učitelů. Pro řadu z nich to může být nebezpečná věta. Nepřijdou v souvislosti s reformou financování regionálního školství o místo i o plat? Používat pojem „změna financování regionálního školství“ pro rušení škol a naplňování tříd by bylo ale významovým zneužitím pojmu.
Ušetřit na policii
Kvalitní vzdělání je v dnešním světě zárukou současné i budoucí ekonomické prosperity národa. Kvalitní vzdělání mohou poskytnout jen kvalitní pedagogové, které v tržním prostředí do této profese přilákají jen kvalitní platy. Ale kolik učitelů – mužů je v základním školství? Přes 16%. Aby jich bylo více, nestačí házet na stůl jen drobečky. Mladé muže, učitele a živitele rodin, kteří by byli tak potřební jako vzor pro žáky, drobečky v podobě navyšování platu do škol nepřivedou.
Kvalitní výchova a vzdělání má nejen ekonomické, ale i další společenské efekty, vyjádřené lapidárně už T. G. Masarykem: „Co přidáte na školství, ušetříte na policii“. Teprve až bude v obcích a městech jednou z nejdůležitějších budov zase škola a učitel bude prestižním povoláním, můžeme očekávat změnu. Stát, který má přezíravý vztah k učitelům, je stát nespravedlivý. Před pětadvaceti lety se mluvilo o vítězství pravdy a lásky, o spravedlnosti se nemluvilo.
