Už tradičně se v posledním červnovém týdnu konalo třídenní setkání individuálně vzdělávaných žáků. Kromě letošních deváťáků přijeli i dva loňští, kteří už studují na střední škole a přivedli s sebou i své sourozence z naší školy ze 7. a 6. třídy.
Mnozí, ač spolu strávili ve virtuální třídě i několik let, se zde poprvé potkali tváří v tvář a mohli se konečně poznat naživo.
Hlavní skupina přicestovala rychlíkem z Prahy, do nějž postupně cestou nasedli, a v jednu po poledni všichni přijeli do Uherského Brodu. Některé přivezli rodiče. Míša Sch. dorazil po 120 km v sedle svého terénního kola nečekaně brzy přímo do Březové, ale svezl se s třemi bratry ze Slovenska na nádraží, abychom si všichni v Brodě dali zmrzlinu, prošli se planetární stezkou a dokoupili v obchodě jídlo. Večer očekávaná žlutá dodávka přivezla Evu a Samuela přivezli rodiče druhý den před polednem.
Na nudu nebyl čas. Sportovalo se v tělocvičně, na školním i na fotbalovém hřišti, s míčem i s frisbee. V soutěži v páce zvítězil zápasník Jarek.
Míša A. přinesl plnou krabici domácích dobrůtek, předvedl účinky UV světla na organické látky, naučil děvčata názvosloví léčivých bylin a připravil z nich osvěžující čaje. Možná tak inspiroval hochy, co uvařili 4 litry krupičné kaše, tancujíce při tom na melodie hudby od Mozarta, Smetany a jiných klasiků. Kaši se nedalo odolat, byla vylepšena grankem a jahodovým džemem.
Nad ohněm opékali špekáčky masožrouti i vegetariáni, jejich vůně přilákala chytrého husky.
Na procházce jsme se prošli vesnicí, užili jsme si u potoka bahna i kaluží a tři odvážní plavci vyzkoušeli vodu v dolním rybníku. Ochutnali jsme kyselky tří březovských pramenů. Zájemci se zúčastnili slavnostní mše v místním kostele. Pozdě do noci se hrálo Palermo. Došlo i na plánované setkání Společenstva klíčníků.
V pátek před vystoupením žáků MŠ a ZŠ jsme už měli sbaleno. Stihli jsme shlédnout značnou část programu školní akademie. Tři odvážlivci z našich řad v ní také účinkovali (bez přípravy!).
Poděkování patří nejen všem účastníkům této akce, kteří nezklamali vysoká očekávání doprovázejícího učitele, ale také vedení školy, které k ní dalo své požehnání.
Děkuji všem rodičům, kteří pomohli s převozem batohů mezi Březovou a Brodem.
O tom, co se dá za pouhých pár dnů zažít, napsala krátce Eva. Jí patří dík za aktivní pomoc při organizaci srazu i za to, že zájemci dostali na památku trička. Byla také oporou při vydávání časopisu IV žáků Spektrum, jeho propagátorkou a tvůrkyní.
Byly to krásné dny se třídou v Březovské škole. Na plánu byly dlouhé výlety krásnou okolní přírodou. Měli jsme možnost ochutnat vodu z místních pramenů. Prošli jsme se různými loukami a lesem s dokonalým výhledem na okolní krajinu. Přestože se první den nevydařil z mé strany nejlépe, ty zbylé byly skvělé. Druhý den bylo na plánu projít se okolím Březové, které, musím říct, bylo fakt krásné. Po našem návratu z procházky, která měla možná okolo 10 km, na nás čekal velmi dobrý kamarád z naší třídy, který přijel pouze na den. Celý den jsme si povídali o všem možném, o čem to vůbec šlo. Vyskytlo se i pár vtipných situací ohledně místních ze školy. K večeru bylo naplánováno opékání buřtů a za krásného západu slunce a příjemného vánku se den pomalu chýlil ke konci. Třetí den jsme se šli podívat na Akademii, která byla také velmi zajímavá a hodně vtipná. Vyfotili jsme se všichni s ředitelem školy a bylo na čase se zabalit a každý se vydal po své cestě zpátky domů. Jsem vážně moc ráda, že to vyšlo, a hrozně jsem si ty dny užila.
