V úterý 25. února se v naší škole uskutečnila již tradiční fašanková obchůzka - po březovsky kobelica. Žáci základní školy společně s mateřskou školou a učiteli v maskách obešli celou budovu naší školy. Během kobelice se zpívalo a tancovalo za doprovodu hudebníků z řad učitelů a žáků. Vrcholem celé obchůzky bylo pochovávání basy, při kterém žáci reflektovali uplynulý půlrok v naší škole. Například situace, které vznikají při dozoru učitelů:

Dozor

Když dozírám u oběda,
jsem jak šelma je to věda.
Občas zařvu, občas sladce:
„Jezte, děti, jde to hladce!”
Pak však třída třetí dojde,
mně stoupne tlak trojnásobně.
Modlím se, aby byl konec.
Trápení mé skončí, zvonec.

Když dozírám šestou třídu,
nejradši bych snědl křídu.
Však žádné křídy tady nejsou.
Je tu jen mnoho otázek,
Vivien kreslí nekonečný obrázek.

Když dozírám sedmou třídu,
to si jen tak v klidu zívnu.
Všichni v rukách mobily,
jako by ani nebyli.

Když dozírám osmou třídu,
tak vždycky, když tam přijdu,
kluci jenom tančí,
celou přestávku jančí.
Holky klukům kradou pouzdra,
baví je tato hra moudrá.
Videa si pořád pouští,
cítím se jak ryba v poušti.

Když dozírám devátou třídu,
je to jak boj o chleba skývu.
Nervy visí na drátku.
Co posloucháš, Marku, v tom sluchátku?
Pak zabavuji věcičky - hračky, papír, kuličky…

Potom mi ti dva oklikou
do hlavy vymluví díru velikou.
J.M

Symbolickým pochováním basy ve středu začíná postní doba, která trvá až do Velikonoc.

Foto: Jiří Miškar