V pátek bylo u nás pozdvižení – otevírala se nástavba školy a ještě k tomu třídní schůzky. Nejvyšší čas někam zmizet. Jako dobrý nápad se nám jevil výlet na horskou chatu Arnika na Lopeníku.

Část cesty jsme se svezli, ale potom to bylo jen a jen o našich nožičkách. A že šlapaly! Nejdříve čtyři horské prémie k chatě, kde jsme se občerstvili, pohoupali a nabrali síly na zpáteční cestu na Březovou. Do Lopenického sedla nožičky utíkaly a brodily se listím. Odtud se jim to po rovince krásně šlapalo až nad Zvonici. U Židovně se zastavily, abychom si pohladili Strapinovy koníky.

Další zastávka byla u Pirů. Tady naše nožičky nejdříve v údivu stály, ale po chvilce nabraly nevídanou rychlost. To proto, že se to neznámé chlupaté zvíře v ohradě rozběhlo přímo k nám. A jak že se jmenuje ono zvíře? No přece jak!

Ke škole jsme dorazili tak akorát, aby maminky neměly strach, že jsme zabloudili. Všem šikovným nožičkám NAZDAR!!!!