Část fyziky zvaná „optika“ patří mezi ty oblíbenější: obejde se bez vzorečků, výpočtů zde moc nebývá a o tom, že se se skutečnostmi v ní probíranými setkáváme v běžném životě, není pochyb.

Hlavním motivem zatím poslední vyučovací hodiny v sedmé třídě byla duha neboli barevné spektrum. Úspěšné „lovkyně“ předvedly své úlovky: fotografie pořízené během deštivých květnových dnů dokázaly, že i na samém konci světa lze spatřit duhu. A jakou!

Následovaly víceméně úspěšné pokusy vytvořit duhové „prasátko“ trojbokým skleněným hranůlkem. Řekli jsme si o tom, jak pomocí spektra dokáží astronomové zjistit chemické složení vzdálených hvězd, a probrali jsme i kus osvěty: co symbolizuje šestibarevná duhová vlajka. Dobrovolnice zkoumaly u tabule, jak působí různé barevné osvětlení na lidskou psychiku.

Z hodin výtvarné výchovy už známe, jak míchat či skládat barvy dohromady. My to také zkusili: ovšem nikoli na paletě a s pomocí štětce, ale vědecky. Roztočený setrvačník se zbarvil právě tak, jak jsme očekávali, a záznam pokusu na video ukázal jev, kterému říkáme stroboskopický efekt.