Školy Březová – střední odborná škola, základní škola
a mateřská škola, Březová, okres Uherské Hradiště

Z Základní škola

Zážitky a dojmy žáků z výletu

Čtvrťáci svůj výlet zhodnotili vytvořením propagačních letáčků vybízejících k návštěvě Rožnova pod Radhoštěm.

Mgr. Ivana Tálská


A jak tento výlet hodnotí páťáci?

ROZÁRKA
„Výlet se mi hodně líbil. Jako první se mi líbila cesta autobusem. Potom se mi líbila škola. Byla tam paní učitelka, která nám řekla, jak se děti učily. Neměly to jednoduché, protože do školy mohly chodit jen v zimě. Jinak celý rok velmi tvrdě pracovaly. A taky se mi líbila domácí zvířata, nejvíc kozel.
V restauraci jsme si dali oběd. Jak jsme se vrátili, byla jsem hodně unavená, ale stálo to za to.“

NIKČA
„Na výletě se mi líbil bílý kozel na řetězu. Šli jsme i do školy, kde se dřív děti učily číst, psát a počítat. Paní učitelka byla velmi sympatická a milá. Líbilo se mi také, jak dříve pracovali kováři a mlynáři. Na cestě se mi líbil autobus, který měl klimatizaci a polohovatelná sedadla.
Dříve to lidé neměli jednoduché, protože byli velmi chudí. Děti musely pracovat u sedláků, u kterých byli rodiče zadluženi. Když chtěly jít do školy, musely se zeptat tatínka. Velmi brzy vstávaly, aby stihly práci, a pak za odměnu i školu. Po cestě do školy jim byla velká zima, proto nosily v rukou teplé brambory, které většinou po cestě i snědly.“

KLÁRKA
„Na výletě mě nejvíce zaujala zvířata a škola. Ze zvířat jsme viděli osla, kozla, housera, krůty, koně a krávy. Ve škole byla paní učitelka, vzorná a slušně oblečená. Děti to neměly za dávných dob jednoduché. Musely ráno brzy vstávat, už ve čtyři hodiny, pak si obalily nohy různými hadrami, do rukou vzaly horké brambory, které po cestě snědly, a vydaly se pěšky do školy. Některým cesta do školy trvala i dvě hodiny. Ve škole se učily tolik hodin, kolik jim bylo dovoleno. Učily se číst, psát a počítat. Do školy směly chodit pouze v zimě, protože v zimě nebyly nucené pomáhat rodičům s prací na poli nebo mlýně.“

LUKÁŠEK
„Nejvíce se mi líbilo, jak jsme šli do školy. Tady nám paní učitelka vyprávěla o žácích, kteří mohli chodit do školy jen v zimě. Učili se čtení, psaní a počítání – jen sčítání a odčítání, pořád dokola, protože to, co se v zimě s panem učitelem naučili, zase přes rok zapomněli a museli se znovu učit a opakovat vlastně totéž.
Pak jsme viděli kozy, husy, krávy a koně a taky nelehkou práci mlynáře ve mlýně.“

Mgr. Marcela Sehořová


Výlet očima třeťáků – jejich dojmy, postřehy, co se jim líbilo, kam a proč by se chtěli vrátit?

BEÁTKA
„Mě se nejvíce líbila škola, kostel a zvířátka. Osel nejvíc, protože byl nádherně šedobílý. Škola byla pro děti záchrana, protože si mohly konečně na chvíli sednout, odpočinout si od práce a taky se najíst. Kostel bohužel vyhořel. Pamatuju si na pověst, že se při svatbě se zadusila nevěsta pohankovou kaší. Když ji vynášeli z domu, udeřili s rakví tři krát o práh a ona ožila. Manžel ji už ale nechtěl, ona pak umřela do roka smutkem. Koupila jsem si plno suvenýrů a nafotila tolik fotek, až jsem měla skoro celý telefon zaplněný. Výlet se mi hrozně líbil.“

ALINKA
„Na výletě se mi nejvíc líbila škola a osel. Výlet mě moc bavil. Kdybych se tam vrátila, chtěla bych vidět školu, pilu, kovárnu a vozovnu. Zajímalo by mě, jak se mohlo sto deset žáků vlézt do deseti dlouhých lavic. Líbilo se mi, že nám všechno ukázali a všechno jsme si mohli vyzkoušet. Cesta autobusem se mi líbila taky.“

DOMINIČEK
„Bylo mi na výletě moc dobře. Líbil se mi kostel, mlýnská dolina, vozovna a vodní mlýn. Kostel vyhořel, protože do něho uhodil blesk. A zapamatoval jsem si, že v roce 1888 císař František Josef vybudoval školu. Někdy tam bylo i 110 dětí. Měly těžký život. Ve čtyři ráno vstávaly, musely se postarat o dům a zvířata, pak teprve mohly do školy. Vzali si do ruk teplý brambor a po cestě ho snědly. Měli doma jen stůl, židle a pec, na které spali.“

VĚRUŠKA
„Mě se líbila kovárna a v ní podkovy, náhrdelníky a taky bruska na vodu. V městečku jsme byli v kostele a slyšela jsem pověst o Johaně, nevěstě, které při svatbě zaskočila pohanka. Když ji pochovávali, bouchli s ní o práh, tak se to dřív dělalo, pohanka jí vyskočila a ona ožila. Manžel ji už nechtěl. Johana do roka umřela. Škola se mi taky moc líbila. Děti, než mohly odejít do školy, musely podojit krávy a nakrmit kozy. Některým trvala cesta i dvě hodiny, než do školy došly. Chodily tam jen v zimě. Továrník jim nechal koupit šaty a teplou polévku, pro některé děti to bylo jediné teplé jídlo za den.“

PETŘÍK
„Nejvíc se mi líbilo v Mlýnské dolině a tam hamr, ten celý mechanizmus. Vrátil bych se všude. Kostel i dřevěné městečko byly taky pěkné. A škola ta mě hodně zaujala, hlavně, že se děti mohly učit jen v zimě.“

JOHANKA
„Výlet se mi moc líbil a nejvíc cesta autobusem. Pak škola a paní učitelka, ta byla moc hezky oblečená a děti to neměly vůbec lehké. Musely ve čtyři ráno vstávat. Učily se jen v zimě. Místo rukavic dostaly horký brambor a po cestě ho snědly. Učily se číst, psát, počítat furt dokola, protože přes léto to všechno zapomněli. Suvenýry se mi taky moc líbily. V Rožnově se natočilo moc pohádek, třeba Největší dar nebo Dvanáct měsíčků.“

MARKÉTKA
„Na výletě se mi líbila škola. Bylo mi těch dětí líto. Kostel tam mají krásný a 600 let starou křtitelnici. A ještě si pamatuju příběh o Johaně, která se při svatbě zadusila pohankovou kaší. Měla pohřeb, zaťukali rakví o práh, ona se probrala a všichni se moc polekali. Manžel se vylekal taky a už ji nechtěl, protože kdo by chtěl žít s oživlou mrtvolou.“

ADÁMEK
„Na výletě se mi líbilo. Nejvíc škola. Kdybych se mohl vrátit, všechno bych chtěl vidět znova. Děti to neměly lehké. Do školy mohly jen v zimě. Někdy se jich tam sešlo i sto deset. Školu založil císař František Josef. V kostele byla 600 let stará křtitelnice.“

PAVLÍNKA
„Na výletě se mi líbila Mlýnská dolina a škola. Zaujalo mě, jak děti chodily do školy jenom v zimě a že jich tam bylo někdy i 110. Na zahřátí dostaly horký brambor do ruky, který pak snědly. Vstávaly ve čtyři ráno, než mohly odejít do školy, musely pouklízet celý dům. Kostel byl taky pěkný. Vyhořel, vrazil do něho blesk. V kovárně se mi taky líbilo, koupila jsem si srdíčkový náhrdelník.“

MAREČEK
„Líbil se mi celý výlet. Nejvíc mě zaujala škola, jakou měly děti bídu, jak musely brzy ráno ve čtyři hodiny vstávat a než odešly, kolik práce musely udělat – uklidit dům, podojit krávy a nakrmit kozy. Chodily do školy jenom přes zimu. Jaro, léto a podzim nechodily, kromě dětí bohatých sedláků. Bylo jich někdy ve třídě i 110. Taky vozovna se mi líbila, byly tam až 200 let staré kočáry. I v kovárně bylo hezky. Chtěl bych se tam vrátit., protože si chci koupit jednu věc. Takto celkově se mi výlet hodně líbil.“

ISINKA
„Na výletě se mi moc líbilo. Nejvíc dřevěné městečko a škola. Děti to v té době neměly lehké. Vstávaly ve čtyři ráno. Líbily se mi zvířata, kozel nejvíc. Suvenýry a vozovna taky. Chtěla bych se tam vrátit a všechno vidět znovu. Atmosféra tam byla super i v autobusu.“

VAVŘÍNEK
„Na našem výletě do Rožnova se mi líbil kostel, škola a suvenýry. Měli tam mlýn a pilu, fungovaly na vodu i brousek. Krásná byla Mlýnská dolina, vozovna a kočáry z 18. a 19. století. I saně řezníka, které táhl pes. Měli i stříkačku pro dobrovolný hasičský sbor z roku 1888 za Rakouska Uherska za vlády císaře Františka Josefa prvního. Byla tam i budova, ve které vyráběli olej. Líbil se mi šklebík – lampa na olej. Celá Valašská dědina byla krásná.“

NATÁLKA
„Líbilo se mi Dřevěné městečko, Mlýnská dolina, kovárna, škola a suvenýry. Koupila jsem si sušenky, píšťalku, nanuk a pití. Chtěla bych se vrátit.“

ADRIANNA
„Já jsem na výletě nebyla, ale brácha mi všechno popovídal. Dovezl mi z výletu píšťalku a tu věc, co se tak moc točí – káču. Taky pampeliškový med a štramberské uši, všechno jsem ochutnala. Hodně toho viděl a moc věcí si mohl vyzkoušet.“

JOLANKA
„Na výletě se mi moc líbilo. Nejvíc asi koně, škola, kovárna, osel a další věci. Viděli jsme místa, kde se natáčela pohádka Největší dar. Pan průvodce V Mlýnské dolině nám ukázal hamr, vozovnu a jiné věci. Taky jsme si mohli koupit nějaký malý suvenýr nebo jídlo. V kostele sv. Anny v Dřevěném městečku jsme slyšeli pověst o nevěstě, které při svatební hostině zaskočila pohanková kaše. Když ji nesli v rakvi a tři krát uhodili s rakví o práh, tak se probrala. Jenže ženich ji už stejně nechtěl, takže do roka umřela žalem.“

ZDIŠENKA
„Nejvíc se mi líbila škola. Paní učitelka nám vyprávěla, jak žily děti před 100 lety. Neměly to vůbec lehké, protože vstávaly ve čtyři ráno, potom musely pomáhat rodičům s úklidem, zvířaty a na poli. Někteří šli do školy dvě až tři hodiny pěšky. Bylo zapsáno 70 dětí, ale v zimě jich přišlo 110. Líbilo se mi dívat se a chodit uvnitř dřevěnic a jak nám vyprávěli, kdo tam žil a kolik jich tam bydlelo. Taky jsem šla kolem kostela, kde je pohřbený Emil Zátopek.
Myslím, že dřív lidi žili poklidně. Nejraději bych se do té doby vrátila, zkusila tam žít alespoň rok.“

---------

Na závěr bych chtěla poděkovat kolegyním za skvělou spolupráci na hladkém průběhu výletu.

„Sám toho člověk dokáže hodně, ale nikdy né tolik jako společně s ostatními! “
( Lucie Ernestová).

Mgr. Jana Salanci

Uložit nastavení
Předvolby uživatele cookies
Používáme soubory cookie, abychom vám zajistili co nejlepší zážitek z našich webových stránek. Pokud používání souborů cookie odmítnete, nemusí tyto webové stránky fungovat podle očekávání.
Přijmout vše
Odmítnout vše
Marketing
Soubor technik, které mají za předmět obchodní strategii a zejména průzkum trhu.
Quantcast
OK
Odmítnout