Že je 28. září volno, neuniklo snad žádnému z nás všech školou povinných. O tom, kdo je toho příčinou, mezi žáky určité povědomí bezpochyby je. Jenomže jak je známo – opakování je matka moudrosti. Proto jsme se této historicky významné postavě v 7. třídě znovu věnovali. Nejdříve v mluvnici, kdy sami žáci vymýšleli tajenky, luštěnky, křížovky, osmisměrky, kvízy a dokonce diktáty o Svatém Václavovi, následně i v literatuře, kdy se pokoušeli navázat na věhlas Svatováclavského chorálu a ve verších vyjádřit, jaký to byl ten český kníže borec!
Na některé z jejich prací se můžete podívat níže.

Svatý Václav pěstil víno,
stavěl také kostely,
šel se modlit do kostela,
tam ho také zabili.
Byl velmi vzdělaný,
uměl číst i psát
latinsky i česky.
Každý ho měl rád.
Jen jeho bratr Boleslav
neměl bratra rád.
Zákeřně ho zavraždil,
až potom spokojený byl.

(Štěpán Prýmek)

Kníže byl veliký,
za to Boleslav byl kníže malinký.
Svatý Václav, Přemyslovec,
sám vypěstoval vína hrnec.
Vzdělaný byl velice,
po Ludmile – babičce.
Boleslav ho zabil,
říši po něm zdědil.
Latinsky i česky
uměl psávat hezky.

(Vojta Dulínek, Natálie Vaculová)

Přemyslovci, velký rod,
kralování o závod.
Svatý Václav – nástupník,
Boleslav byl uličník.

Svatý Václav křesťan byl,
Boleslav své vojsko bil.
Vládnout ale strašně chtěl,
Václav na v modlitbách bděl.
Pozval si ho před bránu,
zapíchl ho do trámu.
Korunu českou zdědil,
ale Česko pohřbil.

(Barbora Masariková, Lucie Ondřejková)