V pátek 25. října 2024 se ve Školách Březová konal 2. ročník soutěže o mistra českého jazyka pro žáky 2. stupně ZŠ s názvem MasterCzech. Z každé třídy místních žáků byli vybráni stateční, kteří se utkali ve velmi náročném souboji o titul nejlepšího češtináře. A to ještě není všechno! Soutěže se zúčastnily také dvě naše individuálně vzdělávané žačky, jedna k nám přijela ze Strání, druhá dokonce až z Olomouce, což nás skutečně velice potěšilo.
Soutěžící opět museli čelit čtyřem disciplínám, aby došli k vytyčenému cíli, pozvedli nad hlavu vítězný pohár a získali titul MasterCzech.
Poprat se museli s těmito úkoly:
1) Proč právě já? ÓDA (oslavná báseň/píseň) na mě
2) Interpretace písně (Marek Ztracený – Naše cesty)
3) Pantomima
4) Kolo štěstí
Přesně tyto překážky naši soutěžící zdolali, a tak se všichni do jednoho dostali až do samotného finále. Každému z nich náleží velký potlesk za odvahu, píli a nadšení, zkrátka za vše, co v soutěži předvedli.
Pojďme si nyní naše odvážlivce představit:
Marie Velecká (naše individuálně vzdělávaná žačka 6. ročníku),
David Masarik (6. ročník),
Šimon Zámečník (6. ročník),
Inka Mačáková (6. ročník),
Marika Kročilová (6. ročník),
Eliška Šimková (6. ročník),
Matěj Křeháček (6. ročník),
Julie Balajková (7. ročník),
Tereza Hanáková (7. ročník),
Nikol Benková (7. ročník),
Eva Pospíšilová (7. ročník),
Vojta Dulínek (8. ročník),
Josef Vacula (8. ročník),
Tereza Končitíková (naše individuálně vzdělávaná žačka 9. ročníku),
Vít Prokop Ševčík (9. ročník),
Jan Šimek (9. ročník),
Anja Mačáková (9. ročník),
Kristýna Kročilová (9. ročník)
a Bára Křeháčková (9. ročník).
Musíme podotknout, že všichni soutěžící předvedli skutečně naprosto skvělé výkony, za které si zaslouží stát v češtinářské síni slávy už napořád. Vítězem se však mohl stát jen jeden.
Porota sestávající z paní učitelky Hájkové, paní učitelky Tálské, paní učitelky Staňové, pana učitele Goldmanna a naší osmačky Terezky Šimkové (účastnice minulého ročníku soutěže) po dlouhém a skutečně velice těžkém rozhodování zvolila za letošního vítěze soutěže MasterCzech Terezku Končitíkovou, naši individuálně vzdělávanou žačku 9. ročníku.
A abychom Vám přiblížili soutěž přímo prostřednictvím těch, kteří se jí účastnili, a to buď přímo jako soutěžící, či jako diváci, přikládáme rozhovory naší individuálně vzdělávané žačky Marušky Velecké, jejího tatínka a vítězky soutěže Terezky Končitíkové.
ROZHOVOR S TATÍNKEM MARUŠKY
Já: „Dobrý den, milý tatínku, mohla bych vás poprosit, zda byste nám zhodnotil jako divák, jako tatínek jedné ze soutěžících, druhý ročník soutěže MasterCzech?“
Tatínek: „Velmi rád, dobrý den i Vám. Moc se mi to líbilo. Přiznám se, že jsme přijeli s mojí dcerou Marinkou trošku do neznáma, ale to, co jsme tady našli, mne osobně velice okouzlilo.
Na téhle škole je úžasná atmosféra. Děcka krásně pracovaly, mělo to grády, mělo to šťávu, byla tu skutečně vynikající atmosféra. Moc se mi tu líbilo. Jsem rád, že jsme tuhle cestu absolvovali a že se Marinka mohla zúčastnit. Děkuji.“
Já: „Já vám mockrát děkuji a doufám, že přijedete i příští rok. Děkuji vám za milá slova a za účast. Jsem moc ráda, že jsme se poznali. Mějte se moc hezky.“
Tatínek: „Budeme se těšit. Na shledanou.“
ROZHOVOR S MARUŠKOU
Já: „Maruško, taky tě poprosím, jestli bys nám mohla shrnout průběh té soutěže. Jak se ti tady dnes líbilo? Ty jsi vlastně na Březovou přijela poprvé, že?“
Maruška: „Vlastně už je to podruhé. Už jsem tady byla pro učebnice, ale to byla jen chvilka. A soutěž se mi líbila a jinak si myslím, že to bylo fajn.“
Já: „A co bys vzkázala svým spolužákům?“
Maruška: „Vzkázala bych jim, ať tu češtinu mají rádi, i kdyby z pravopisu dostali pětku – hlavní je, když jim člověk porozumí.“
Já: „Výborně. A o tom to právě je. Ono není ve finále zase tak důležité, jestli napíšeme ve slově měkké, nebo tvrdé I, ale je důležité s tím jazykem pracovat tak, aby nám ten náš komunikační partner porozuměl. Maruško, moc děkuji, že jsi přijela, a doufám, že přijedeš i příští rok.“
Maruška: „Určitě, děkuji.“
ROZHOVOR S VÍTĚZKOU TEREZKOU
Já: „Terezko, ty jsi dneska přijela do soutěže úplně poprvé a celou jsi ji vyhrála. Jak bys zhodnotila její průběh?“
Terezka: „No, bylo to dost zajímavé. Já jsem si vlastně ze začátku vůbec nevěřila, protože jdu do každé soutěže s tím, že prostě prohraju, a potom vlastně postupně, jak se ta soutěž rozjížděla, tak mi hrozně moc lidí začalo říkat, že mi fandí a takhle, a začali za mnou chodit ti lidi do těch her, aby mi dali nějaké body, z čehož jsem v ten moment byla hrozně zmatená a nevěděla jsem, co se vlastně děje, a jak jsem při tom finále zjistila, že jsem vyhrála, tak jsem nevěděla, co se kolem mě děje. Nevěděla jsem, jestli vůbec ještě žiju, jestli je to fakt pravda.“
Já: „Terezko, já ti mockrát děkuji, jsem moc ráda, že jsme se viděly osobně a blahopřeji ti. Užij si tu výhru.“
Terezka: „Je to super. Děkuji.“
Milá Terezko a milí soutěžící, všem Vám ze srdce gratulujeme a třeseme pravicí, všichni jste dnes dokázali, že jste MasterCzechové!