Ve čtvrtek 21. února se zbylí žáci (= ti, kdož nebyli na lyžařském výcviku) druhého stupně dostali na celý půlden do spárů učitele fyziky. Ten se jim v průběhu čtyř dopoledních hodin snažil popsat, jak si lidé dokázali splnit jeden ze svých odvěkých snů – umět létat.

Je k neuvěření, že doba letadel alias „ocelových ptáků“ trvá pouze sto let. Prezentace připomněla cestu od bájného dua Daidalos & Ikaros až k dnešním zázrakům techniky, jimiž jsou například gigantické airbusy či létající stroje poháněné lidskou silou. Ilustrační (kreslený) film a posléze i torzo filmu hraného, které byly promítnuty na tabuli, odlehčily téma před obědem. Ba ne, ještě došlo i na „zkoušku umu a zručnosti“ při skládání papírové vlaštovky a papírové šipky podle návodu.

Po obědě, už za asistence žáků 6. třídy, proběhla v hale soutěž v dálkových letech právě poskládaných „letadélek“.

Michalův dobře míněný pokus dokázat, že kvalitně uhnětená koule z listu papíru A4 doletí dál než jakákoliv poskládaná papírová vlaštovka, se (naštěstí!) nepovedl. Někteří soutěžící si spletli „dálkový“ let s akrobatickým letem do zatáčky, a tak je v tabulkách rekordů i několik bizarních výsledků. Vavříny vítězství a cennou cenu vybojoval Petr z deváté třídy. Jeho vlaštovka uletěla 15,5 metru. Ale i tak – do světového rekordu stále zbylo něco přes padesát metrů.