Listonoš, pan Kolbaba, po práci usnul přímo na poště. Práce už ho tak netěšila jako dřív, ale to se změnilo, když v noci na poště uviděl poštovní skřítky, kteří hráli mariáš s dopisy. Panu Kolbabovi vysvětlili, že každý dopis má jinou hodnotu, kterou poznají podle teploty dopisu.  Psaníčko z lásky bylo rozehřáté a mělo proto nejvyšší hodnotu, dopis z donucení byl studený a hodnotu měl nízkou. Jedno psaníčko však vůbec nemělo adresu. Pan Kolbaba ho chtěl i přesto doručit, jenže nevěděl komu. Skřítci vyčetli, aniž by dopis otevřeli, že nějaký Frantík píše Mařence a chce si ji vzít. Listonoš se proto vydal do světa, aby Mařenku našel. Trvalo to rok a den, než pan Kolbaba Mařenku našel. Cestou potkal spoustu nových lidí a míst, zazpíval si společně s dětmi známé písničky a tak nakonec všechno dobře dopadlo.